|
|
Příprava a hodnocení nanočástic pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění
Wurzel, Natalie ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Konzultant: Mgr. Barbora Boltnarová Posluchač: Natalie Wurzel Název diplomové práce: Příprava a hodnocení nanočástic pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění Nanočástice jsou ve zdravotnických vědách využívány kromě jiného pro cílené dodání léčiv. Toho se využívá pro terapii nádorových a chronických zánětlivých onemocnění. Cílem této diplomové práce bylo připravit nanočástice vhodné pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění. Úkolem bylo stanovit ideální koncentraci účinné látky, která zajistí vysokou enkapsulační efektivitu a drug loading. Zkoumal se také rozdíl mezi nanočásticemi připravenými z PLGA 5/5E a PLGA 7/3A. Nanočástice byly připraveny metodou nanoprecipitace. Matrici nanočástic tvořil PLGA s různým poměrem kyseliny mléčné a glykolové. Jako organické rozpouštědlo byl použitý aceton. Enkapsulovanou léčivou látkou byl protizánětlivě působící dexametazon acetát. Vodnou fázi tvořil 0,1% vodný roztok Pluronicu F-127. Mezi hodnocené parametry vzniklých nanočástic patřila velikost, index polydisperzity, zeta potenciál, enkapsulační efektivita a drug loading. Výsledky ukazují, že nejvýznamnější vliv na vlastnosti nanočástic měla koncentrace léčivé látky použitá po...
|
|
|
Iontový kanál TRPV1 a jeho role v dendritických buňkách a makrofázích
Trnková, Nella ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá TRPV1 kanálem a jeho rolí v buňkách přirozeného imunitního systému, zejména dendritických buňkách a makrofázích. TRPV1 je membránový iontový kanál, který je aktivován jak na základě fyzikálních stimulů v podobě pH a teploty, tak i pomocí látek ze skupiny vaniloidů. Nejvýznamnější z nich je kapsaicin. Aktivace TRPV1 kanálu má několik účinků na různé typy buněk. Bakalářská práce dochází na základě literární rešerše k závěru, že TRPV1 kanál vede dendritické buňky spíše k protizánětlivému účinku. U makrofágů však existují důkazy pro protizánětlivou i prozánětlivou odpověď a role TRPV1 není jasná. Pro pochopení přesných mechanismů modulace imunitní odpovědi a objasnění role TRPV1 kanálu je tak zapotřebí dalšího výzkumu. Klíčová slova: iontové kanály, TRPV1, kapsaicin, dendritické buňky, makrofágy
|
|
|
Rizikové faktory aterosklerózy a polarizace makrofágů v tukové tkáni
Králová, Anna ; Poledne, Rudolf (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Zicha, Josef (oponent)
Ateroskleróza představuje hlavní příčinu kardiovaskulárních onemocnění a prozánětlivý stav proces aterogeneze stimuluje. Od devadesátých let se ukázalo, že tuková tkáň nemá funkci pouze endokrinní, ale vzhledem k přítomnosti různých imunocytů s vysokou sekrecí cytokinů jde i o velmi důležitý imunitní orgán. Lokální rezidenční makrofágy představují hlavní složku ve vzniku tohoto zánětu. Díky začlenění do unikátního transplantačního programu v IKEM, který nám zajištoval dostupnost peroperačně odebrané tukové tkáně a její následnou a bezprostřední analýzu, jsme byli schopni na základě rozdílné exprese povrchových markerů charakterizovat jednotlivé subpopulace monocytů/makrofágů a díky rozdílné expresi těchto markerů zařadit makrofágy do prozánětlivé a protizánětlivé populace. Ze vzorků podkožní (SCAT), perivaskulární (PVAT) a viscerální (VAT) tukové tkáně od zdravých žijících dárců ledvin (LKD) jsme po získání stromavaskulární frakce pomocí průtokové cytometrie analyzovali fenotyp makrofágů. Na počátku experimentů jsme si vybrali molekulu kalprotektinu jako proinflamační marker. V dalších popsaných experimentech jsme si ale zvolili jinou cestu a pro určení prozánětlivého fenotypu jsme si zvolili receptor CD16. Tento receptor je současně s výskytem receptoru CD14 považován za marker proinflamačních...
|
|
|
Fungal Microbiota and Inflammatory Bowel Disease
Vančíková, Sabína ; Kostovčíková, Klára (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Idiopatický črevný zápal (IČZ) je termín označujúci chronické zápalové ochorenia tráviaceho traktu preukazujúce rastúcu svetovú prevalenciu. Bežne sa IČZ delí na dve hlavné podskupiny, Crohnovu chorobu (CD) a ulceróznu kolitídu (UK). Napriek intenzívnym snahám stále nie sú plne objasnené mechanizmy etiológie a rozvoja IČZ. Zdá sa, že významný vplyv má porucha funkcie črevnej bariéry, dysbióza a nadmerná reaktivita imunitnej odpovede voči črevnej mikrobiote. Zatiaľ čo baktérie sú najviac študovanými obyvateľmi čriev, výskum roly fungálnej mikrobioty (mykobioty) v IČZ zaostáva. Táto diplomová práca sa zameriavala na štúdium imunitných odpovedí na črevnú mykobiotu v IČZ. Hladiny anti-fungálnych protilátok proti črevným rezidentom a hladiny biomarkerov relevantných pre poškodenie črevnej bariéry a mikrobiálnu translokáciu boli merané v sérach IČZ pacientov a zdravých jedincov. Boli použité séra jedincov s diagnostikovanou UK, CD a IČZ asociovaným s primárnou sklerotizujúcou cholangitídou (PSC-IČZ). Keďže neustála aktivácia črevných makrofágov je jednou z čŕt IČZ, bol hodnotený aj in vitro efekt vybraných druhov črevnej mykobioty na reaktivitu makrofágov derivovaných z periférnej krvi zdravých darcov. Hladiny sérových protilátok proti zložkám mykobioty boli vyššie u IČZ pacientov než u kontrol a...
|
|
|
Detekce a charakterizace makrofágů v nádorech virové a nevirové etiologie
Dalewská, Natálie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Nádory hlavy a krku jsou etiologicky spojené s kouřením a konzumací alkoholu. Část těchto nádorů je však iniciována HPV a jejich incidence v posledních letech významně roste. Pacienti s virově indukovanými nádory vykazují lepší prognózu, a to i přesto, že tyto nádory bývají diagnostikované v pokročilejším stádiu. Jedním z vysvětlení může být lepší stimulace imunitního systému virovými antigeny. Makrofágy jsou buňky vrozeného imunitního systému, které patří mezi profesionální fagocyty. Po infiltraci do nádoru jsou označovány jako TAM a představují heterogenní skupinu buněk, jejíž dva základní fenotypy jsou protinádorové M1 a pronádorové M2 makrofágy. U mnoha typů nádorů tvoří TAM hlavní složku nádorového mikroprostředí. Jedním z nich jsou i nádory hlavy a krku. Ve své práci jsem se zaměřila na imunohistochemickou detekci populací M1 a M2 makrofágů v nádorech hlavy a krku virové a nevirové etiologie a současně jsem metodou RT- qPCR analyzovala expresi makrofágových a/nebo imunosupresivních genů IDO1, ARG1, CD163, NOS2 a PTGS2. Ve studii jsem prokázala větší počet M2 makrofágů s typickými znaky CD163, ARG1 a PTGS2 u HPV negativních nádorů. Pacienti s těmito nádory mají horší prognózu onemocnění. Znaky pro odlišení jednotlivých populací TAM, které jsou charakteristické vysokou plasticitou, jsou stále...
|
|
|
Vliv statinů na polarizaci makrofágů in vitro
Muffová, Barbora ; Kauerová, Soňa (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Statiny jsou pro svůj významný hypolipidemický efekt využívány jako léčiva aterosklerózy od 90. let 20. století a navzdory nově se vyvíjejícím možnostem léčby jsou stále první volbou při primární i sekundární prevenci v léčbě kardiovaskulárních chorob. Začátek 21. století přinesl také důkazy o antiinflamačním efektu těchto léčiv, který se zdá být nezávislý na jejich již zmíněném hypolipidemickém účinku. Tato diplomová práce se zabývá vlivem statinů na polarizaci makrofágů v in vitro prostředí. K analýzám byly využity makrofágy diferencované z monocytů periferní krve. Pomocí průtokové cytometrie byl stanoven efekt statinové terapie na expresi povrchových znaků (CD16, CD15, CD36, CD163, CD206, ABCA-1 a Trem-2), metodou qPCR byl stanoven efekt statinů na genovou expresi prozánětlivých genů (NFκB, IL-1β, IL-6, TNFα a iNOS), protizánětlivých genů (Arg-1, TGFβ) a genů typických pro proteiny zprostředkovávající adhezi a transmigraci monocytů a makrofágů do intimy cévy (VCAM-1 a MCP-1). Pomocí Griessovy metody byl kvantifikován efekt statinů na aktivitu iNOS a v neposlední řadě byl sledován jejich vliv na uvolňování prozánětlivých cytokinů (IL-1β, IL-6 a TNFα) a protizánětlivého cytokinu IL-10. Pomocí průtokové cytometrie bylo zjištěno, že statiny snižují expresi znaků CD15, CD36, ABCA-1, Trem-2 a CD163,...
|
|
|
Role makrofágů při imunosupresi zprostředkované regulačními T lymfocyty
Kadlecová, Kristýna ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační T buňky (Treg) jsou jedním z nejdůležitějších regulačních mechanismů imunitního sytému. Treg tlumí imunitní reakce a brání nadměrné aktivaci imunitního sytému. Je popsáno mnoho mechanismů jejich působení. V naší práci jsme se zaměřili na studium mechanismu působení Treg na makrofágy. Supresorové vlastnosti purifikované populace Treg získané magnetickou separací byly prokázány v proliferačních testech. V závislosti na přítomnosti makrofágů byla pozorována rozdílná suprese proliferace při různých způsobech aktivace efektorových lymfocytů. Treg tlumily v přítomnosti makrofágů proliferaci efektorových lymfocytů více. Toto pozorování vedlo k hypotéze o působení Treg na makrofágy. Metodou průtokové cytometrie však nebylo zjištěno snížení exprese kostimulačních molekul CD80, CD86 nebo CD40 a MHCII molekul na makrofázích kultivovaných v přítomnosti Treg. Ve funkčních testech makrofágy prekultivované s Treg vykazovaly stejnou kostimulační schopnost jako makrofágy prekultivované samotné. Nebylo prokázáno ani cytotoxické působení Treg na makrofágy a to jak metodou průtokové cytometrie, tak metodou Live cell imaging. V jiných modelech, kde docházelo k silnější aktivaci efektorových buněk, Treg proliferaci neinhibovaly i přes přítomnost makrofágů. To vedlo k hypotéze, že by rozdíly v supresi v...
|
|
|
Role makrofágů v interakci leishmanie - flebotomus - hostitel
Kratochvílová, Tereza ; Kolářová, Iva (vedoucí práce) ; Fialová, Anna (oponent)
Flebotomové (řád: Diptera) jsou významnými přenašeči parazitických prvoků rodu Leishmania (řád: Trypanosomatida), kteří jsou do hostitele inokulováni společně se slinami vektora. Právě sliny flebotomů mají významnou roli v přenosu leishmaniózy - u naivního hostitele suprimují jeho imunitní systém a umožňují tak vývoj leishmaniové infekce, zatímco opakovaně pobodaní hostitelé jsou proti infekci chránění. Předložená diplomová práce se zabývá především vlivem slin flebotomů na buněčnou složku imunity hostitelů se zaměřením na makrofágy, které jsou klíčové v obraně proti leishmanióze. V první části diplomové práce jsme si zavedli myší model L. major - P. papatasi - Balb/c, na kterém jsme ověřili ochranný efekt imunizace slinami P. papatasi na vývoj leishmaniové infekce. Imunizované myši byly chráněné proti leishmaniím, což se odrazilo na velikosti léze, počtu leishmanií v uchu i spádové uzlině a také na produkovaných cytokinech. Makrofágy z imunizovaných myší však produkovaly méně oxidu dusnatého, zatímco arginázová aktivita byla srovnatelná s neimunizovanou skupinou. Indikátorem kontaktu hostitele s flebotomy nám byly naměřené IgG protilátky proti složkám slin, zatímco IgG protilátky proti leishmaniím sloužily jako ukazatel rozvoje infekce způsobené L. major. Další část experimentů byla věnována...
|
|
|
Imunomodulační vlastnosti vitaminu D3
Urbanová, Anna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
1 Abstrakt Vitamín D3 je důležitý pro udržení správné koncentrace Ca2+ v plazmě. Je proto nezbytný pro správný vývoj a růst kostí. Vitamín D3 má ale i řadu imunomodulačních účinků. Cílem naší práce bylo ohodnotit a porovnat vliv vitamínu D3 na expresi vybraných povrchových markerů (CD14, CD54, HLA-DR, CD16, CD36 a CD163) u THP-1 buněk a monocytů získaných z lidské periferní krve. Dalšími cíli bylo posouzení vlivu vitamínu D3 na životnost THP-1 buněk a změření produkce solubilní CD14 a IL-8 u THP-1 buněk pod vlivem vitamínu D3. Buňky byly stimulovány pěti různými koncentracemi vitamínu D3 po dobu 24, 48 a 72 hod. Vyšší použité koncentrace vitamínu D3, tj. 100 nM a 1000 nM výrazně zvýšily expresi CD14 u THP-1 buněk v čase 48 a 72 hod trvání stimulace. U monocytů z periferní lidské krve bylo zvýšení exprese CD14 po stimulaci vitamínem D3 fyziologicky nevýznamné. Zároveň s rostoucí koncentrací vitamínu D3 výrazně rostla produkce sCD14 u THP-1 buněk. Množství sCD14 bylo nejvyšší v čase 72 hod po stimulaci nejvyšší použitou koncentrací vitamínu D3. Se vzrůstající koncentrací vitamínu D3 rostlo množství IL-8 u THP-1 buněk. Toto množství bylo nejvyšší v čase 48 hod trvání stimulace, poté kleslo. Vyšší koncentrace vitamínu D3 zvýšily u THP-1 buněk expresi CD54. U monocytů z periferní lidské krve nikoliv. Vitamín D3...
|
|
|
Imunomodulační účinky makrolidových antibiotik
Zemánková, Jana ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Makrolidová antibiotika jsou známa nejen svými antibakteriálními účinky, ale také pro své nově objevené protizánětlivé účinky, kdy jsou schopné výrazně potlačit destruktivní a v mnohých případech život ohrožující zánět, což je žádoucí zejména u chronických zánětlivých nemocí. Podstatou jejich účinku je modulace různých komponent imunitního systému, a proto tyto vlastnosti nazýváme "imunomodulační". Pod tento pojem se dají též zařadit účinky na epiteliální buňky, jejich sekretorickou aktivitu, a také na patogeny, které u chronických zánětlivých respiračních nemocí mohou osidlovat dýchací cesty a přispívat k patogenezi i samotnému vzniku onemocnění. V této práci jsou shrnuty nejdůležitější doposud objevené mechanismy, jimiž makrolidová antibiotika tyto imunomodulační účinky realizují a také jsou uvedeny příklady nemocí, u nichž má léčba největší klinický význam. Makrolidová antibiotika s těmito jedinečnými vlastnostmi jsou navíc dobře tolerována a vážné vedlejší účinky se objevují jen vzácně. Největším rizikem je vznik rezistence, a to je hlavní důvod, proč nemůže být tato léčba vždy plně doporučena. Záleží tedy na každém lékaři, aby zvážil rizika a prospěšnost léčby u daného konkrétního pacienta.
|
host ::
RSS.